|
|
Stanovení významných obsahových látek bezu černého [Sambucus nigra L.] z různých lokalit
Badinová, Veronika
Práce se zabývá (v literárním přehledu) shrnutím poznatků o bezu černém [Sambucus nigra L.], dále významnými obsahovými látkami, využitím. Na zvoleném území byl uskutečněn sběr. Získané vzorky byly analyzovány ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s. na kapalinovém chromatografu UPLC s PDA detektorem. Byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny vanilové, kyseliny kávové, kyseliny kumarové, kvercetinu, rutinu, isokvercitrinu a hyperosidu. Nejvyšší obsah byl zjištěn v extrakci volných fenolických látek.
|
|
|
Studium zdraví prospěšných látek v semenech Vitis vinifera L.
Gottwaldová, Nicole
Tato bakalářská práce byla zpracována v letech 2016/2017 na Ústavu vinohradnictví a vinařství, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Cílem práce bylo prostudovat dostupné studie prospěšných látek v semenech révy vinné. Zaměřili jsme se na obsah antioxidačních komponent. V práci byla popsána bobule a její rozdělení na slupku, dužninu a semena. Dále zde byly rozebrány jednotlivé skupiny zdraví prospěšných látek a konkrétní případy jejich zdravotních benefitů. V praktické části byly srovnávány výsledky obsahu celkových polyfenolických sloučenin, obsahu flavanolů, redukční síly a antiradikálové aktivity šesti vybraných odrůd Vitis vinifera L. Dále byla zpracována kapitola s dalšími možnostmi využití semen révy, jako je např. olej, mouka nebo kosmetika.
|
|
|
Studium zdraví prospěšných látek v semenech Vitis vinifera L.
Popluhárová, Lucie
Bakalářská práce na téma Studium zdraví prospěšných látek v semenech Vitis vinifera L. byla vypracována v letech 2015/2016, na Ústavu vinohradnictví a vinařství, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Hlavním cílem bylo prostudování studií zabývající se složením látek v hroznových semenech. Pozornost pak byla kladena na antioxidační komponenty. Bylo zde popsáno složení jednotlivých částí hroznu (třapina a bobule, která obsahuje slupku, dužninu a semena)slupka, dužnina, semena), rozdělení fenolických látek a následně studie, které se zaměřují na antioxidační aktivitu, polyfenolické sloučeniny, minerály, lipidy a vitamíny. Byly popsány některé metody určené k analýze látek obsažených v hroznových semenech (HPLC a TLC) a některé metody pro stanovení antioxidační aktivity (DPPH, ABTS, FRAP a ORAC).
|
|
|
Studium antioxidačních komponent v plodech Lycium barbarum
Zvonek, Martin
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na studium obsahových látek v kustovnici cizí (Lycium barbarum). První část práce je věnována literární rešerši, která je zaměřena na obsahové látky a na rešerši studií, které se zabývají vlivem kustovnice na lidské zdraví. V druhé části práce, experimentální, byl stanoven obsah celkových polyfenolických sloučenin, pomocí metody FRAP hodnocena redukční síla a pomocí radikálu DPPH stanovena antiradikálová aktivita. Plody kustovnice jsou významným zdrojem zdraví prospěšných látek. Ze studií vyplynulo, že jsou unikátní především díky vysokému obsahu karotenoidů a specifických proteoglykanů. Kustovnice hraje významnou roli v tradiční medicíně. Její plody se používají především jako tonifikační prostředek a doporučují se jako doplněk stravy. Námi získané výsledky potvrdili vysoký obsah antioxidační síly (FRAP 2,47 mmol EAA; DPPH 0,58 mmol TEAC) a celkových polyfenolických sloučenin (434 mg/L GAE).
|
|
|
Vliv macerace na antiradikálovou aktivitu moštů révy vinné
Strýček, Jan
Práce se věnuje vlivu macerace na obsahové zastoupení vybraných fenolických látek, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví a také na antiradikálovou aktivitu moštů. Ovlivňujícím faktorem je u této práce teplota, při které byl mošt macerovaný. Byla provedena jedna varianta s různou teplotou macerace (Sauvignon) a druhá varianta, která byla provedena pouze při jedné teplotě macerace. Literární část obsahuje popis vývoje hroznu, jeho biochemické složení, popis a rozdělení fenolických látek, popis volných radikálů a antiradikálů a popis antioxidantů. Fenolické látky se rozdělují do dvou skupin -- flavonoidní a neflavonoidní. Tyto látky přechází během macerace do moštu. Mají vliv na barvu, chuť moštu a vína a také mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Pokus probíhal v roce 2013 (září, říjen). Po ručním sběru a prvotním zpracování byly hrozny macerovány 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Byly měřeny optické hustoty při různých vlnových délkách, byla měřena také antiradikálová aktivita. Poté byly výsledky analyzovány a vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že významný vliv na obsah měřených látek a veličin má teplota macerace.
|
host ::
RSS.